leží na levém břehu potoka Brziny. Podle lidové pověsti stávala původní osada na kopci severně od Drážkova, který se jmenuje Kamenná hora nebo Šibený či Šiberný. Název připomíná, že tu stála šibenice. Za husitských válek byla tato osada vypálena a rozbořena, obyvatelé odešli blíže k potoku a tam postavili ves novou. Dodnes se místu, kde byla původní osada, říká „Starý Drážkov“. Kromě tohoto názvu ještě připomíná zaniklou osadu studánka se starým kamenným roubením.

Z historických dokladů je zřejmé, že Drážkov patřil v 15. století rytíři Stiborovi, řečenému Švábovi z Beztuhova. Ten dal Drážkov v roce 1454 do zástavy Prokopovi ze Soběšína.

V roce 1680 řádil téměř v celých Čechách mor a Drážkov tehdy skoro vymřel. Tehdejší majitel skrýšovského statku, rytíř Šanovec ze Šanova, ves znovu osídlil. Na opuštěné statky přestěhoval 8 sedláků z Jedle. Dvůr Jedle býval rytířským statkem, při něm stávala ve 14. století tvrz, obehnaná příkopy a valy. Na tvrzi hospodařil v 1. polovině 14. století rytíř Hynek z Jedle. V neznámé době se Jedle dostala ke Skrýšovu a přestala být samostatným statkem. Zaniklou ves Jedli dnes připomínají staré názvy tří rybníčků Berka, Krajský a Holub a louky „Pod Holubem“ po statcích sedláků Berky, Krajského a Holuba.

O Jedli se udržela pověst o zlé paní z Jedle. Tajně prý přesazovala sedlákům mezníky v polích a tak nepoctivě zvětšovala svůj majetek. Měla dva divoké psy, kteří leckdy zle potrhali ubožáky, kteří přicházeli do dvora s prosbou. Jednou přišel na Jedli shrbený a bělovlasý stařeček a prosil o almužnu. Paní jej podle svého zvyku dala vyštvat psy. Ale tito se prý najednou obrátili, vrhli se na svou velitelku a roztrhali ji. Žebrák zachytil do dlaně trochu její krve a namaloval na dvorském štítě obraz zlé paní se dvěma psy. Dlouhá léta připomínal tento krvavý obraz zlou paní z Jedle a nedal se zabílit. Vápno prý vždy opadlo a obraz se znovu objevil.

V Drážkově žilo více židovských rodin, které si v roce 1713 vymohly na skrýšovské vrchnosti pozemek pro synagogu. Byla postavena na východní straně vsi. Kromě toho zde bývala židovská škola a vinopalna. Židovských občanů bylo v Drážkově v roce 1843 celkem 40, ale v roce 1930 již jen 2.

Drážkov postihl v roce 1818 velký požár. Do základů vyhořelo 6 chalup, 3 statky a 2 stodoly. Ze zachovalých starších stavení vyniká svojí výškou Váchův špejchar, jedna z nejhodnotnějších památek vesnické zástavby ve středních Čechách, čtyřpodlažní budova vznikla přestavbou pozdně gotické tvrze v období druhé poloviny 17.století (1680). Ve špejcharu je nyní muzeum zaměřené na život lidí ve Středním Povltaví.