leží 2 km západně od Drážkova a 2 km od Vltavy. Patří k nejstarším osadám na Sedlčansku. Osady téhož jména jsou ještě dvě: na Voticku a na Chotěbořsku.

Lesy v této krajině původně patřily jeptiškám v klášteře sv. Jiří na Pražském hradě. V lesích se usadil Hoješa (= Hojša), který byl poddaným kláštera a měl povinnost místo roboty kácet a po řece plavit dříví pro klášter. Osada, která je po něm pojmenována Hojšín, se připomíná již ve 12. století.

Dalším doloženým letopočtem je 4. leden 1477, kdy jeptišky osadu prodaly bratrům Děpoltu, Václavu a Ladislavu Popelům z Lobkovicz. Vymínily si, že hojšínští jim budou dále kácet a dodávat dřevo. Svatojiřský klášter byl v roce 1782 zrušen Josefem II. a hojšínští poddaní se ze své služebnosti měli vykoupit 1000 zlatých. Usoudili však, že zrušení by mělo být bezplatné. Sumu nakonec zaplatil majitel Skrýšova a Příčov, baron Žlutický ze Žlutic, a Hojšín se stal jeho poddanou vsí.

Severně nad Hojšínem je táhlý vrch Varta (386 m n. m.), jehož jméno připomíná, že tu kdysi bývala hlídka, střežící plavbu po Vltavě. Odtud je pěkný rozhled po celém vltavském údolí.