Drážkov

Drážkov

leží na levém břehu potoka Brziny. Podle lidové pověsti stávala původní osada na kopci severně od Drážkova, který se jmenuje Kamenná hora nebo Šibený či Šiberný. Archeologické nálezy poukazují na osídlení již v mladší době kamenné už na konci 2 tis. př.n.l. Jedná se o nálezy knovízské keramiky. Další nálezy svědčí o osídlení v době pozdního halštatu (kolem poloviny 1 tis. př.n.l.).
První písemná zmínka o Drážkově se datuje do roku 1257. V tomto roce koupil Drážkův dvůr jistý Eberhart, který byl zdejším lokátorem a později se stal dokonce královským mincmistrem. Z této informace vyplývá, že název obce pochází z osobního jména Dražek. Dvůr Drážkov a osada Drážkov tedy patří k nejstarším na Sedlčansku. Za husitských válek byla tato osada vypálena a rozbořena, obyvatelé odešli blíže k potoku a tam postavili ves novou. Dodnes se místu, kde byla původní osada, říká „Starý Drážkov“. Kromě tohoto názvu ještě připomíná zaniklou osadu studánka se starým kamenným roubením.

Z historických dokladů je zřejmé, že Drážkov patřil v 15. století rytíři Stiborovi, řečenému Švábovi z Beztuhova. Ten dal Drážkov v roce 1454 do zástavy Prokopovi ze Soběšína. V druhé polovině 16. století prodává Jindřich Sádlo z Vražného (člen českého sněmu) na krátkou dobu statek rytíři Jakubu Krčínovi z Jelčan na Sedlčanech a Křepenicích a ten jej připojil ke Skrýšovu. Další osudy již sdílely obě osady společně.

V roce 1680 řádil téměř v celých Čechách mor a Drážkov tehdy skoro vymřel. Tehdejší majitel skrýšovského statku, rytíř Šanovec ze Šanova, ves znovu osídlil. Na opuštěné statky přestěhoval 8 sedláků z Jedle. Dvůr Jedle býval rytířským statkem, při něm stávala ve 14. století tvrz, obehnaná příkopy a valy. Na tvrzi hospodařil v 1. polovině 14. století rytíř Hynek z Jedle. V neznámé době se Jedle dostala ke Skrýšovu a přestala být samostatným statkem. Zaniklou ves Jedli dnes připomínají staré názvy tří rybníčků Berka, Krajský a Holub a louky „Pod Holubem“ po statcích sedláků Berky, Krajského a Holuba.

V Drážkově žilo více židovských rodin, které si v roce 1713 vymohly na skrýšovské vrchnosti pozemek pro synagogu, kam přicházeli na bohoslužby o šabatech a svátcích Židé z místa a okolí. Drážkovští kantoři a učitelé, v pozdější době i rabíni, byli uznávanými osobnostmi, jména některých známe z písemných pramenů a z pozdějších náhrobních nápisů. Nejfrekventovanějším povoláním zdejších Židů bylo obchodování s plátnem, kterým se živila velká část židovských obyvatel Drážkova a kamýckého dvora. Synagoga byla postavena na východní straně vsi. Kromě toho zde bývala židovská škola a vinopalna. Židovských občanů bylo v Drážkově v roce 1843 celkem 40, ale v roce 1930 již jen 2.

Od roku 1805 připadl Skrýšov spolu s Drážkovem knížatům Lobkowitzům a byl připojen k jejich panství Vysoký Chlumec. Drážkov postihl v roce 1818 velký požár. Do základů vyhořelo 6 chalup, 3 statky a 2 stodoly. V Drážkově se zachovalo několik pozdně středověkých kamenných staveb. Jedná se o vstupní brány a ostění ale i jádra domů.

Ze zachovalých starších stavení vyniká svojí výškou Váchův špejchar, jedna z nejhodnotnějších památek vesnické zástavby ve středních Čechách, čtyřpodlažní budova vznikla přestavbou pozdně gotické tvrze v období druhé poloviny 17.století (1680). Rekonstrukce sýpky začala v roce 2008. Díky nákladné, památkově věrné a řemeslně dokonalé rekonstrukci sýpky, realizované majitelem usedlosti panem Františkem Váchou, může tento historicky mimořádně cenný památkově chráněný objekt sloužit jako soukromé regionální muzeum života ve středním Povltaví a také se zde pořádají výstavy, koncerty, přednášky, divadelní představení a další kulturní akce.

Novějším centrem kultury v Drážkově je divadlo HOGO FOGO, které vzniklo přestavbou bývalé administrativní budovy zemědělského družstva. Budova s kavárnou slouží nejen k divadelním představením, koncertům, přednáškám, workshopům, ale také je zde umístěna místní knihovna a ordinace praktické lékařky.

V západní části protáhlé návsi naproti objektu hospody a obchodu se nachází kaplička. Jedná se o drobnou hranolovou stavbu se strmou stanovou střechou zakončenou polygonální lucernou s cibulkou datovanou do poloviny 19. století. Před kapličkou stojí litinová soška sv. Jana Nepomuckého na žulovém sloupku s podstavcem.

Mezi Skrýšovem a Drážkovem a také západně od vesnice u silnice do Kamýka nad Vltavou se nachází památkově chráněná Boží muka. Jedná se o tradiční doprovod cest