Skrýšov

Skrýšov

je rozložen v údolí pod Svatým Janem, asi 1 km severozápadně od Jedle. První doložitelná písemná zmínka o existenci obce je podpis majitele dvora Artleba ze Skrýšova na listině datované v roce 1219.    Osada dostala jméno od zakladatele Skryše (Skryšův dvůr, staročesky Skryšuov). Původně zde byl pouze statek, který ve 2. polovině 16. století patřil Jindřichovi Sádlovi z Vražného. Od něho koupil Skrýšov v roce 1592 Jakub Krčín z Jelčan na Sedlčanech a Křepenicích, ale nezdržoval se zde. V roce 1614 získal statek Zdeněk Malovec z Chýnova a Vimperka.  V té době zde zřejmě byla postavena tvrz. Později usedlost několikrát změnila majitele. V roce 1760 byla tvrz přestavěna na zámek panem Norbertem Kfelířem ze Zakšova – nejvyšším lesmistrem schwarzenberského panství.  Do tohoto období se také pravděpodobně datuje vznik pivovaru ve Skrýšově, který fungoval až do roku 1875. Zámek se dostal roku 1805 do majetku Lobkoviczů na Chlumci a stal se občasným sídlem těchto knížecích majitelů. Když byla v letech 1923 – 1926 prováděna pozemková reforma, byl skrýšovský velkostatek o rozparcelován na díly a rozdělen mezi chudší zemědělce. Zámek s dvorskými budovami a spolu s 39 ha pozemků koupil jako zbytkový statek Vojtěch Karpíšek s manželkou Antonií. V roce 1950 po vystěhování rodiny Karpíškovy převzalo JZD Skrýšov, které zde mělo zemědělské sklady, v přízemí kancelář a schůzovní místnost. V hospodářských budovách pak byl kravín. Po r. 1960 po sloučení zemědělských družstev zámek spravovalo Národní muzeum v Praze, které v něm mělo pobočné depositáře svých sbírek. Po restitucích po roce 1990 převzali zámek členové rodiny Karpíškovy, nyní je opět v soukromých rukou a zámek a přilehlé budovy procházejí v současnosti náročnou rekonstrukcí.

Zámek je jednopatrová, barokní budova. Zajímavý je vchod. Nad obloukovitým a bohatou římskou zdobeným klenutím je pěkná kartuše s dvojím znakem uprostřed. Svršek kartuše je zakryt mušlí a její obě strany jsou ozdobeny rohy hojnosti, naplněnými a stylizovanými lupeny. Nad kartuší je okno a nad ním ozdobně zprohýbaná římsa.

Na návsi stávala kdysi dřevěná zvonička. Ta byla v roce 1924 nahrazena zděnou zvoničkou, kterou vystavěli osadníci.